Galerie Na Půdě
Galerie Na Půdě

PŘIPRAVUJEME – Pohádková země

Pohádková země
V roce 1967 koupila Vítězslava Klimtová své mamince chaloupku v opuštěném údolí Jizerských hor. A právě tam to všechno začalo. Jednoho večera prý seděla malířčina maminka na schodišti před domem, když cosi zašustilo v trávě. Byla to rodina Drnovců. Pověděla o svém nečekaném setkání také dceři Vítězslavě, kterou příhoda nadchla natolik, že se chtěla dozvědět o světě skřítků víc. S pomocí Drnovce se jí to podařilo a stali se z nich největší přátelé.
Kamarádky jí říkaly, že do Pičína, kde chtěla Klimtová vytvořit svůj pohádkový svět, nikdo nepřijede. A přitom do malé vesnice ve středních Čechách zavítalo hned první rok na dvacet tisíc návštěvníků. Právě pro ně vytvořila Vítězslava Klimtová Pohádkové země. Místa, kde se děti mohou osobně seznámit s jejími skřítky a strašidly, které poznaly v autorčiných knihách a ilustracích. „Udělala jsem si vlastní svět a teď sem chodí lidé a radují se stejně jako já,“ uvedla tenkrát autorka. Tu největší Pohádkovou zemi jste mohli ještě před pár lety navštívit v jejím domě v obci Pičín. Byla to jediná země, kde děti kromě loutek a obrazů našly i samotnou autorku.
Své knižní ilustrace nechala výtvarnice ožít v polovině 90. let. Na dvě stě padesát loutek nainstalovala ve sklepě, dvou patrech domu i v Kouzelné zahradě, kde měli skřítci své domky a drak svůj skutečný kamenný hrad. Ve druhém patře seděla její maminka v životní velikosti. Byla tam s rodinou Drnovců, jejích oblíbenců, o kterých napsala pět knih. Klimtová je jednou z mála výtvarnic, která své obrazy neprodávala. A ani loutky. Nechtěla, aby byla její pohádková tvorba komerční. Navíc každého, kdo projevil zájem, ráda naučila postavičky vyrábět.
V čem je vlastně podstata uměleckého přístupu Vítězslavy Klimtové? V jejím pohledu na svět. Řídila se heslem „Svět je krásný a lidé jsou dobří“. Proto nejsou strašidla Vítězslavy Klimtové kruté, zběsilé, surové, zákeřné či krvelačné stvůry, ale jsou to bytůstky s vlastnostmi, jaké mají lidé, s vlastnostmi sympatickými i odpudivými, bytůstky někdy roztomilé, lidem či přírodě pomáhající, jindy zlomyslné či škodolibé. Než aby strašila, sama jsou ustrašená natolik, že je nutno je před necitlivostí lidí chránit. Vítězslava Klimtová razila heslo „Dívej se, kam šlapeš“, abychom žádné z těch bázlivých bytůstek neublížili, neboť bez nich by byl náš život o mnoho chudší a příroda by přišla o svoji nenahraditelnou součást.
Vítězslava Klimtová už dávno věděla, že si nepřestáváme hrát, protože stárneme, ale že stárneme, protože jsme si přestali hrát. Proto je její tvorba především hrou. Bohatá fantazie a příznačně český poetický humor udržují diváky i čtenáře děl Vítězslavy Klimtové ve stálé nejistotě, zda se pohybují ve světě skutečném či pouze fiktivním, zda to s nimi autorka myslí vážně nebo zda si s nimi jenom hraje. Zejména výsledky badatelské práce Vítězslavy Klimtové v oboru „strašidlologie“ jsou natolik přesvědčivé, že jen málokdo rozpozná, co je odpozorováno z reálného života a v čem autorka své diváky a čtenáře naopak vodí za nos.
Její díla jsou však nejen líbivá a zábavná, ale otevírají i společensky důležitá témata. Plní roli, jakou mívali královští šašci – říkají vážné věci způsobem nevážným, humorným. Ochranou strašidel Vítězslava Klimtová míní nejen ochranu přírody jako takové ale i ochranu čistých vztahů mezi lidmi.
„Všimněte si, že když někdy vzniká něco, co vyvolává příznivou odezvu nebo co zůstává lidem v srdci, je to většinou velice jednoduché a prosté; není v tom žádná póza, žádná pompa, není to nesrozumitelné, je to jednoduchoučké a neokázalé. A u takových věcí brzy poznáte, jak se vám vrací to, co jste do nich vložili. Přišlo za mnou hodně lidí, i lidí majetných, stokrát, možná tisíckrát majetnějších, než jsem já, a záviděli mi. Já si totiž vymalovávám, vypisuji a vybásňuji svět, který nelze koupit, který ale mohu rozdat. Dávám jej, a to je to nejlepší, co si mohu užít, protože ten, kdo dává, ten dostává. Řekněte, je něco krásnějšího než stvořit svůj vlastní svět a pak jej dát těm ostatním?“ (KLIMTOVÁ, Vítězslava. In: A léta běží, vážení [rozhlasový pořad]. ČRo, 1995)

Zpět na seznam článků

Kde nás najdete

Kivadlo
náměstí Trčků z Lípy 506
582 91 Světlá nad Sázavou

Naplánovat trasu

    informace

    Pro návštěvníky

    Otevírací doba
    • pondělí6:30 – 17:00
    • úterý6:30 – 15:00
    • středa6:30 – 17:00
    • čtvrtek6:30 – 14:00
    • pátek 6:30 – 14:00

    Obědová pauza 11:30 – 12:00.

     

    Povinně zveřejňované dokumenty

    Pro lepší přizpůsobení obsahu pro Vás, bezpečnosti, měření statistik návštěvnosti a lepší zpětné vazbě tento web používá cookies. Klikáním a navigováním po stránce souhlasíte s tím, že sbíráme o Vás anonymní informace přes cookies. Více informací o používání cookies na naší stránce najdete zde.