Petr Křivský 23. 10. – 17. 11. 2019

„Moje malování začalo už na základce, ale hlavní zkouška trpělivosti probíhala u lepení modelů veteránů z časopisu ABC. Postupně jsem začal lepení modelů kombinovat s obkreslováním různých motivů z časopisů či knížek a postupně jsem přešel na kresbu. V tu chvíli jsem si pořídil první chytrou knihu o malbě a začal pomalu zkoušet, jak mi to půjde. Pak už se moje chuť malovat odvíjela od volného času a poznávání nových malířů. Základními vzory byly většinou mařákovci včetně samotného pana Mařáka a taky Mánesové, Chitussi, Purkyně a další, na které si zrovna nevzpomínám. K těm vzorům je třeba připočítat i francouzské, holandské i anglické velikány malířského umění. Jejich výtvory mě inspirovaly, ale bohužel nedostatek času, a tak trochu i zápal do mého řemesla mi nedovolili víc trénovat. Tak jsem tak trochu ustrnul na polovičním stupni vývoje malíře. I když možná i ten poloviční stupeň je přecenění mého dosavadního malířského vývoje. To je asi tak vše z života amatérského výtvarníka Petra Křivského.“