Nahlédnutí do ráje Emmy a Barbory Srncových od 5. prosince 2014 do 25. ledna 2015

Emma Srncová

výtvarnice a malířka (*22. 8. 1942 v Praze)

Od mládí nemalovala, neměla prý ani jedničku z kreslení. Na gymnáziu ji při tělocviku vybrali do školy manekýnek a toto povolání dělala do roku 1960, kdy na československé výstavě v Kyjevě dostala nabídku stát se herečkou v Černém divadle Jiřího Srnce. Zde působila dvacet let. Do souboru s ní nastoupili samí výtvarníci a ona pod jejich vlivem začala také malovat. Zpočátku jen pro své potěšení, později začala spolupracovat na divadelních výpravách a od roku 1980 už měla malování jako svou profesi. Vystavovala na mnoha místech ve světě, ale dnes, kdy už ji nebaví cestovat, vystavuje výhradně v České republice.
„Když se dnes dívám na svoje první plátna,“ říká, „obdivuji především to, s jakou drzostí jsem je dělala. Dnes, když maluji pětatřicet let, si říkám, jakou jsem měla kliku, že nejsem zatížená akademickým vzděláním, především proto, že „zlatý řez“ a další výtvarné zákony se daleko lépe porušují, když je neznáte. Nyní si musím svoji naivitu občas hlídat, ale jestli moje obrázky dávají radost lidem kolem, je to přesně to, proč ráda maluji.“

.

Barbora Srncová

herečka (*5. 8. 1969 v Praze)

Dcera zakladatele Černého divadla Jiřího Srnce a malířky Emmy Srncové, vystudovala Státní konzervatoř v Praze, na kterou byla přijata hned napoprvé. Zde také v prvním ročníku natočila romantickou inscenaci Cowdor a Fera. Po ukončení studií působila v Divadle Vítězslava Nezvala v Karlových Varech, v Černém divadle Praha a v divadlech Panoptikum a Ta Fantastika. Už jako dítě účinkovala v televizních pořadech pro děti s Evou Blažíčkovou Hrajte si s námi. Svou první roli dostala ve snímku Jako zající (1981). O několik let později spolupracovala s německou televizí, mj. i v česko-německém filmu Sněhurka (1992) pod vedením režiséra L. Ráži. Ve svých pětadvaceti letech dostala angažmá v anglickém dramatu Nehynoucí láska (1994). Nezapomenutelná je samozřejmě jako Rampepurda v proslaveném českém televizním seriálu Bylo nás pět (1994) a několika dalších českých filmech, pohádkách (Lotrando a Zubejda) a seriálech.
Prvním manželem Barbory Srncové se stal kadeřník žijící ve Švédsku Kaare Kvevik, se kterým má dcerku Emmu.
Do druhého manželství vstoupila s českým hercem a zpěvákem Petrem Rajchertem. Kromě herectví se, stejně jako její matka, věnuje malování.