Petr Gruber – Vidět to / To see od 23. října do 18. listopadu 2012

Petr Gruber

(*1. 3. 1989 v Havlíčkově Brodě)

V mé práci jde o něco, co je těžké napsat slovy. Když se o to pokusím, většinou sám nejsem spokojen. Lze se jen k něčemu, co mám na mysli, přiblížit. K něčemu, co je jakási zvláštní pocitová hladina, kdy pocítím, že jsem se něčeho dotkl. Čím déle se věnuji malování, tím je to pro mne stále těžší a zároveň se o něco přiblížím k onomu souznění. Netrvá dlouho, často se s ním minu nebo se k němu nemohu dostat. Když se k němu však dostanu, lze se posunout dál, blíže k mému poznání. Nejde však o poznání informativní, racionální. Tak jak lze ve světě společnosti přemýšlet nad věcmi. Je to orientace ve světě tvarů, barev a světla, vlastně čistě nepředmětných pojmů. Často se potkávám s různámi náladami, třeba nepříjemnými, tísnivými. Pohyb je v nich bolestný, pichlavý a temný. Pokud mi v těch chvílích někdo vdechne spřízněnou duši – onen protější element mimo mne, okouzlí mne a člověk najednou není osamocen, má něco, co mu pomůže existovat dál. Může to být zvuk z dálky za vsí, hudba ve vedlejším bytě, či sen. Je to vize. Myslím, že život je velmi rozmanitý a bohatý na celou škálu pocitů, citlivostím a proto může být krása nejen veselá a jediná. Pomocí malby, fotografie hledám podstatu svého bytí tak, jak máme dáno od přírody, neboť se v každém člověku urodí vždy jedinečná.

Kdybych se ohlédnul na svůj krátký malířský vývoj, začínal jsem studiem realistického přepisu viděného. To však trvalo velmi krátce a ve 4. ročníku střední školy jsem pocítil při figurálním kreslení na grafické škole sílu barev. Začal jsem obrat komponovat více z barevností a plochami. V začátcích jsem maloval osamocené figury uzavřené ve svých světech, takřka izolované. Musím říci, že i v současné práci mám stále takové zájmy, ale došlo k určitému odlehčení, nejen barevné hmoty, ale i tématu. Na AVU jsem ve 4. ročníku začal v malování myslet na obrazový celek, kde prvky jsou abstraktní elementy. Potlačil jsem kresbu a soustřeďoval se na hledání výrazu ve formě a barvě. Postupem studia stále kristalizuje zvláštní práce se světlem, kterým obraz buduji. Jsou to různé změkčené světelnosti i kontrastní expozice. Zvláštní pozornost věnuji přírodě. Kdesi jsem vyčetl, že krajinu vidí člověk jako zrcadlo, tedy hledá v ní to, co on cítí, co se mu líbí. V přírodě vlastně hledám něco takového. Svůj vývoj v žádném případě nemohu nazvat za ukončený. Je to živoucí proces a brzy může vše vypadat opět jinak.

Měl jsem pár samostatných a skupinových výstav.
Za samostatné: 2008 – výstava maleb v kapli židovského hřbitova v Telči, 2009 Ve stínu – malby v galerii Vinnum Missae v Havlíčkově Brodě, 2011 Do ztracena – malby v galerii Horáckého divadla v Jihlavě.
Za skupinové: 2011 Nývlt no – se studenty Sopkova atelieru, Domažlice, galerie Dorka, 2011 Ahoj 2 – s absolventy SUŠG Jihlava, Galerie Jána Šmoka, 2012 Agrese, deprese – galerie K4 Praha, skupinová se studenty vysokých výtvarných škol.
V roce 2010 jsem se spolu se studenty vysokých výtvarných škol z ČR i SRN účastnil sympozia v Bavorském lese – Na hranici, věnovanému fenoménu divočiny.

P. Gruber