Středověké podzemí

GPS: 49°40’01.9″N 15°24’17.7″E

Soustava chodeb a slepých rozrážek o celkové délce 200 m. Podzemí vzniklo ve své konečné podobě pravděpodobně v 15. století.

Prohlídky zajišťuje turistické informační centrum, nám. Trčků z Lípy 16. Prohlídka s průvodcem – max 15 osob v jedné skupině. Celá prohlídka trvá cca 40 minut.

Kontakty a další informace k možnosti návštěvy středověkého podzemí najdete zde .

.

.

.

Vstupné:
Základní vstupné 60 Kč
Snížené vstupné (děti a mládež od 6 do 18 let, senioři od 65 let, ZTP, ZTP/P ) 30 Kč
Děti do 6 let zdarma
Rodinné vstupné (2 dospělí + max. 3 děti do 15 let) 140 Kč
Minimální vstupné za mimořádnou prohlídku 150 Kč

Podzemní chodby se nacházejí severovýchodně od kostela sv. Václava. Žádné známé písemné prameny o tomto podzemí a jeho prvotním účelu nehovoří. Poslední průzkumné práce, včetně hrubého geodetického zaměření a snad i vyčistění podzemí, zde byly prováděny za války, v roce 1944. Později bylo podzemí navštěvováno jen odvážnými a zvědavými světelskými kluky a – bohužel – zaváženo místními občany odpadky.

Do vyčistění a zprůchodnění zanedbaného a téměř zapomenutého podzemí se pustila skupina nadšenců z Vlastivědného spolku Světelsko za pomoci a pochopení pracovníků městského úřadu. Mimo asanační a nezbytné zabezpečovací práce v místech, kde hrozilo nebezpečí úrazu při proniknutí nepovolaných osob, bylo instalováno osvětlení a upraven vstupní vestibul s malou výstavkou.

Po vyčistění celé této podzemní soustavy v letech 1999 až 2002 bylo zjištěno, že celková délka podzemních chodeb včetně rozrážek činí téměř 200 metrů a že všechny čelby a rozrážky končí v pevné hornině. Spojení s dalšími podzemními prostorami neexistuje, to znamená, že lidová tradice o propojení tohoto podzemí a ostatních sklepů středověkého města, případně pokračování chodeb pod řekou Sázavou pod zámek a dokonce na hrad Lipnici se nepotvrdila. Přesto můžeme říci, že se jedná o krásnou ukázku patrně středověkých razicích prací, o jejichž smyslu a účelu se můžeme jen dohadovat z analogie k obdobným dílům v jiných městech. Rozborem charakteru ražeb a jejich postupu bylo zjištěno, že nejstarší ražby byly započaty přímo do skalního výchozu nad meandrem řeky Sázavy. Jednalo se o dva sklepy ve skále náležející k dnes už neexistujícím stavením. Postupem doby byly podzemní prostory rozšiřovány, došlo k jejich propojení a vytvoření poměrně jednotného rázu chodeb. Jejich šířka se pohybuje od 160 do 240 cm, výška kolísá od 170 do 210 cm. Stěny a stropy jsou nádherné opracované do klenby, s patrnými vrypy po ručních nástrojích, jimiž bylo podzemí vytesáno.

Stáří vzniku podzemí se zatím nepodařilo přesně určit. Vzhledem k tomu, že nejstarší vchody do podzemí jsou situovány v blízkosti poměrně výrazných tektonických struktur, nelze vyloučit, že první práce byly průzkumného charakteru prováděné prospektory na rudy někdy koncem 13. století, tak jak je známe z okolních měst Havlíčkova Brodu, Ledče n. S., Jihlavy a dalších. Vše nasvědčuje tomu, že podzemí vznikalo postupně a patrně se s majiteli měnilo i jeho využití. Lze předpokládat, že světelské podzemí vzniklo ve své konečné podobě pravděpodobně v 15. století, čemuž nasvědčuje zvláště kvalita provedené práce. Nelze však vyloučit i pozdější doražby a úpravy povrchu.

Nejstarší nálezy střepů keramiky odpovídají asi 15. století. Je však pravděpodobné, že v minulosti byly občas sklepy důkladně čištěny, zvláště byly-li používány k ukládání potravin. Jediná mince nalezená v podzemí pochází z roku 1800.

Dnes celistvé a propojené podzemí vznikalo ze dvou míst, patrně ze dvou samostatných parcel, od dvou různých majitelů. Jižní vchod, propojený se sklepem domu čp. 15, v němž byla židovská a později českobratrskou modlitebna (dnes zbouraná), byl vybudován dávno před jeho vznikem, druhý, původně samostatný vstup do podzemí se nacházel ve stejném skalním výchozu 17 metrů severně (proti proudu řeky). Tento nejstarší předchůdce dnešního podzemí měl jen asi 5-6 m do svahu a dnes se jeví jako podúrovňová část podzemí. Další ražba podzemních prostor patrně přišla až s odstupem doby, kdy si ji vynutil rozvoj města a produktivita hospodaření. Zdá se, že původní sklípky sloužily jen potřebě jednotlivých vlastníků, zatímco nové ražby už převyšovaly potřeby jedné rodiny.

Zhruba ve střední části podzemí došlo patrně k nechtěnému proražení do staré studny. Studna má dnes hloubku 9,8 m od povrchu a její dno se nachází 3,25 m pod úrovní podlahy rozrážky v podzemí. Má kruhový průměr o ploše 1 m2, je celá tesaná v pevné pararule. Pro nedostatek vody sloužila zřejmě jen pro pomocné větrání podzemí, přičemž hlavní podíl na větrání měly svislé vrty o průměru asi 10 cm a délce od 4 do 6 m.

Text: Ing. Jan Dudík
Foto: KyTICe