Kostel sv. Václava

GPS: 49°40’2.963″N, 15°24’18.059″E

První písemná zpráva o kostele se objevuje v listině jeho patrona vilémovského opata Jaroslava II. z 13. 7. 1318. Jím byla již dnešní, tehdy však pouze jednolodní raně gotická stavba ve tvaru kříže obehnaná vysokým tarasem uzavírajícím kolem se rozprostírající hřbitov. V letech 1362 – 1364 zde jako farář působil Konrád z Trutnova, pozdější písař arcibiskupa Jana Očka z Vlašimi a kanovník kostela sv. Apolináře v Praze. Prvním bočním oltářem byl oltář sv. Kateřiny, který v roce 1381 kostelu věnovali bratři Petr a Domaslav z Lipničky.

Po zničení vilémovského konventu husity roku 1421 přešel patronát na husitského hejtmana Mikuláše Trčku z Lípy, který koupil Světlou od císaře Zikmunda roku 1429. Raně gotický kostel zmizel po přestavbě za Buriana III. Trčky v roce 1569. Po smrti posledního z rodu Trčků Jana Rudolfa v roce 1634 dochází k častému střídání majitelů panství, jimiž jsou převážně příslušníci cizí katolické šlechty. Boční lodi byly ke kostelu přistavěny za hraběnky Černínové v roce 1735. V roce 1758 byl farní kostel povýšen na děkanský chrám.

Dominantou kostela i celého města je na západním průčelí se tyčící více než 35 metrů vysoká, několikrát přestavěná věž z konce 13. stol. se sdruženými okny a nejvyšším, původně dřevěným patrem upraveným na způsob středověkého podsebití. Podoba, jíž věž dostala v roce 1821, byla zachována i při její poslední opravě v roce 1930. Zvonice v nejvyšším patře ukrývá vzácný zvon sv. Václav z roku 1569 a umíráček z roku 1946, novodobé zvony Panna Maria a sv. Lukáš od zvonařky Laetitie Dytrychové z Brodku u Přerova byly zakoupeny v roce 1976.

Historický mobiliář kostela tvoří mimo jiné pět oltářů, kazatelna se stříškou či šest velkých obrazů Ignáce Raaba pocházejících z cisterciáckého kláštera v Sedlci u Kutné Hory. Čtyři představují církevní Otce, dva zbylé, Zvěstování sv. Jáchymovi a Zvěstování sv. Anně, byly původně součástí velkého mariánského cyklu, který najdeme v kostele sv. Františka Serafinského v Golčově Jeníkově. Varhany postavené firmou Bratři Paštikové Praha-Žižkov v roce 1912 mají dosud skříň ze starších varhan z roku 1756. Umělecké návrhy pro vitraje na oknech v presbytáři s obrazy zemských patronů sv. Václava, sv. Vojtěcha a sv. Prokopa provedl v roce 1951 žák Maxe Švabinského malíř Karel Putz. Na stěnách hlavní kostelní lodi jsou znaky nejstarších známých držitelů Světlé a patronů kostela, které v roce 1914 vytvořil studující malíř pražské Akademie výtvarných umění Otakar Číla z Nové Paky. V dlažbě severní boční lodi je zasazeno sedm náhrobních desek.

Text: Mgr. Alena Křivská
Foto: KyTICe

Virtuální prohlídka v kostele

 

Prohlídku kostela sv. Václava je nutné domluvit předem v Infocentru.