Drobné památky

      Turecký pavilon

Před zámkem na břehu řeky Sázavy se nachází jedna z romantických staveb zámeckého parku
Turecký pavilon. Je to drobná zděná šestiboká stavba s cibulovitou střechou ozdobenou sestavou
makoviček. Kolem čtyř stran pavilonu je ochoz s kamenným zábradlím.
Stavba se datuje k 1. polovině 19. století.

GPS: 49.6676131N, 15.4065606E

Kašna

Architektonicky upravená kemenná nádrž s přítokem a odtokem
vody je raným příkladem neogotického slohu. Nachází se uprostřed
náměstí Trčků z Lípy, takřka před radnicí, a tvoří součást veřejného
prostranství. Je dílem místního kemenického mistra Jana Schlesingera
z roku 1825 v jejím středu se nachází žulový podstavec s vázou, v níž
je umístěna vodní tryska.

GPS: 49.6677333N, 15.4041558E

Památník Jiřího Wolkera a A. B. Svojsíka

Stojí na okraji zámeckého parku u cesty k Závidkovicím
a nese nápis: „K prvnímu tábořišti čsl. skautů procházeli
Světlou n. Sáz. profesor A. B. Svojsík, zakladatel čsl.
junáctví v r. 1912 a básník-skaut Jiří Wolker v r. 1916.
V upomínku světelští junáci. L. P. 1947.“
Nápis je poněkud nepřesný, neboť skauti ke svému tábořišti
putovali z železniční stanice Okrouhlice přes Krásnou Horu.
Do Světlé nad Sázavou se vypravili na výlet 16. srpna 1916,
jak o tom Jiří Wolker píše ve svém Táborovém deníku.

GPS: 49.6620219N, 15.4098417E

Socha sv. Václava

Socha pochází z roku 1884 a je umístěna na kvádrovém žulovém
podstavci z roku 1940. Sv Václav má nakročenou pravou nohu, v levé
ruce drží štít se znakem orlice, pravou rukou objímá praporec. Přes
ramena má dlouhý plášť, u pasu vlevo meč, vpravo dýku. Čelní
strana podstavce nese nápis: „Svatý Václave nedej zahynouti nám
ni budoucím“, z boku je na podstavci nápis: „Ku cti sv. Václava,
patrona tohoto chrámu, zbudoval zakladatel kamenického průmyslu
ve zdejším kraji Josef Podpěra a jeho syn Josef Podpěra. L.P. 1940“.

Socha sv. Václava patří do souboru pěti pískovcových soch před
kostelem sv. Václava, který prohlásilo Ministerstvo kultury ČR v roce
2002 za kulturní památku.

GPS:49.6673147N, 15.4047508E

Socha sv. Jana Nepomuckého

Socha pochází ze druhé třetiny 18. století. Sv. Jan Nepomucký je oděn
v klasickém rouchu klerika, v pravé ruce drží kříž s korpusem Krista,
levou ruku má svěšenou podél boku. Jan Nepomucký byl mimo jiné
i patronem mostů, proto jeho sochy stávají na mostech nebo předmostích.
Také tato socha původně stávala na předmostí na Malé Straně.

Socha sv. Jana Nepomuckého patří do souboru pěti pískovcových soch
před kostelem sv. Václava, který prohlásilo Ministerstvo kultury ČR v
roce 2002 za kulturní památku.

GPS: 49.6674572N, 15.4046783E

Socha sv. Josefa s Ježíškem

Socha je umístěna na bohatě zdobeném, odstupňovaném podstavci
obdélného půdorysu. Uprostřed přední části jsou dva reliéfní
znaky a nad nimi korunka, kraje jsou směrem dopředu zdobeny
volutami s akantovými listy. Na podstavci je nasazen hranolový
dřík nesoucí vlastní sochu. Spodní část dříku je rozšířena, na
bocích a vzadu je zdobena akantovými listy, čelní strana je
opatřena kartuší s letopočtem 1724. Nad ní je opět korunka
a navrchu profilovaná římsa. Po stranách dříku se nacházejí
vázy. Postava sv. Josefa má pravou nohu nakročenou dopředu
a přes ramena přehozený plášť. V náručí drží Ježíška, který
se levou ručkou dotýká jeho vousů. Socha Pěstouna Páně,
patrona církve a řemeslníků a spolupatrona České země byla
postavena na náklad tří cechů – kameníků, zedníků a tesařů.
Původně stála na náměstí, v roce 1947 byla přestěhována
ke hřbitovní zdi a po 50 letech byla vrácena na náměstí.

Socha sv. Josefa s Ježíškem patří do souboru pěti pískovcových
soch před kostelem sv. Václava, který prohlásilo Ministerstvo
kultury ČR v roce 2002 za kulturní památku.

GPS: 49.6674425N, 15.4045489E

Socha sv. Floriána

Socha patrona hasičů, ochránce před ohněm a povodněmi, je umístěna
před kostelem na levé straně schodiště. Pochází z poloviny
18. století, tedy z doby, kdy sv. Florián býval představován s putnou,
hasící kostel či jinou budovu stojící u jeho nohou. Tato socha však
spodobňuje vojína s praporcem, jak byl zobrazován do roku 1487.
Má dopředu nakročenou levou nohu, suknici nad koleny přepásanou
šňůrou s dvěma střapci a ozdobně ohrnuté vysoké boty.

Socha sv. Floriána patří do souboru pěti pískovcových soch před
kostelem sv. Václava, který prohlásilo Ministerstvo kultury ČR v roce
2002 za kulturní památku.

GPS: 49.6673850N, 15.4046078E

Socha sv. Barbory

Socha je z poloviny 18. století a najdete ji na pravé straně schodiště.
Představuje sochu ženy oděné do bohatě řaseného roucha, pravou
ruku má před hrudí a drží v ní kalich, v levé ruce svírá meč.

Socha sv. Barbory patří do souboru pěti pískovcových soch před
kostelem sv. Václava, který prohlásilo Ministerstvo kultury ČR v roce
2002 za kulturní památku.

GPS: 49.6673408N, 15.4046386E

Památník obětem I. a II. světové války

V roce 2009, krátce před výročím vzniku Československé republiky,
byl na levém břehu Sázavy naproti zámku instalován nový památník
obětem I. a II. světové války. Autorem i realizátorem sochy je
akademický sochař Otakar Marcin, učitel Kamenosochařského střediska
Lipnice n. S. Jako materiál byla zvolena dolnobřezinecká žula z lomu
Horka, a to jak pro vlastní sochu, tak pro její sokl, čtyři čtyřboké sloupky
se zaoblenou hlavou a dlažbu. Sokl, nápis a jeho zlacení, sloupky,
přírodní dlažbu, dopravu i montáž, to vše provedli žáci Kamenosochařského
střediska Lipnice n. S.

GPS: 49.6677761N, 15.4070214E

Boží muka

Několikastupňový pískovcový sloup ukončený hlavou Ježíše Krista s trnovou korunou.
Na dříku sloupu výjev ukřižování Ježíše Krista a nápisy Pochválen buď Pán Ježíš Kristus,
Ke cti a chvále Boží věnovali manželé Antonín a Barbora Podpěrovi a L. P. 1903, 15.5.

GPS: 49.6711978N, 15.4129275E

Boží muka

Socha byla vytvořená ze tří tun místní žuly a vypíná se do výšky
333 centrimentů. Její ozdobou je soška Panny Marie, která je
variací sochy Naší Paní z Fatimy a připomínkou stého výročí jejího zjevení.

Boží muka byla slavnostně odhalena v roce 2017 a jsou dílem
Radomíra Dvořáka, který je také autorem Národního památníku odposlechu,
Hlavy XXII a Nomen Omen.

GPS: 49.6749522N, 15.4100628E

 

Kamenný kříž v Dolní ulici

Kamenný monolitický kříž zapuštěný do země zde stojí údajně od roku
1676. Je na něm vytesán letopočet, ale dlouhodobým působením
povětrnostních vlivů je již těžko k rozeznání. Při bytové výstavbě
v 70. letech minulého století byl křížek o několik metrů přemístěn.

GPS: 49.6672478N, 15.3990975E

Plastika Sklo a kámen

Dílo akademického sochaře Romana Podrázského ztvárňuje
lámání a opracování kamene a výrobu olovnatého křišťálu
– v minulosti dva hlavní obory činnosti místního obyvatelstva.

GPS: 49.6675869N, 15.4042514E

 .

 

 Pamětní deska Karla Hradeckého

Rodný dům MUDr. Karla Hradeckého (*16. 10. 1904) popraveného
Němci za pomoc odbojářům v noci ze 7. na 8. září 1943, povýšeného
in memoriam na podplukovníka a vyznamenaného válečným křížem.

GPS: 49.6673864N, 15.4030886E

 

Pamětní deska Josefa Čapka

Dům, v němž žil a nacisty 22. ledna 1941 byl zastřelen obuvník
Josef Čapek (*1905 v Přísece).
Po něm byla také pojmenovaná celá ulice

GPS: 49.6726011N, 15.4054597E

 

 Pamětní deska Jaroslava Haška

Na konci srpna 2008 byla na západní stěně výpravní budovy
nádraží odhalena bronzová pamětní deska připomínající příjezd
slavného autora Dobrého vojáka Švejka na Vysočinu v roce 1921.
Spisovatel Jaroslav Hašek a akademický malíř Jaroslav Panuška vystoupili
na nádraží ve Světlé dne 25. srpna 1921 a s mnoha zastávkami
se dostali na Lipnici. Autorem pamětní desky je havlíčkobrodský
sochař Radomír Dvořák.

GPS: 49.6702653N, 15.4168922E